Princip baňkování
Na povrch kůže (v oblasti zad, podbřišku, lokte, kyčelního kloubu, kolen, chodidel nebo kotníku) se přikládají speciální baňky určené k baňkování, ve kterých je po přiložení vytvořen podtlak (vakuum). Poté je kůže a povrchová vrstva svalů vtažena dovnitř a držena v baňce. Při klasickém baňkování se používají skleněné baňky a k vytvoření podtlaku slouží zažehnutý lihový tampón upevněný do pinzety nebo peánu, který se před lokální aplikací na chvíli vloží do baňky. Dále se baňky mohou předem nahřát a při jejich ochlazování se vytváří podtlak. V současné době se hitem stávají baňky plastové či gumové, ze kterých se vzduch odsává vakuovou pumpičkou, tudíž nehrozí riziko spojené s užíváním ohně. Výše uvedený princip je pro tzv. „suché baňkování/baňky“. Při masážním (pohyblivém) baňkování se pracuje pouze s jednou baňkou, která je mírně přisáta na pokožku těla a masíruje se s ní ve směru toku lymfy. Při této masáži dochází k detoxikaci organismu, prokrvení řady tkání a maximální relaxaci. Zvláště pak ženy ocení odstranění celulitidy touto metodou v oblasti stehen, hýždí, paží nebo břicha.
Baňkování a jeho účinky na naše tělo
Při baňkování dochází k intenzivnímu prokrvení míst, kde byly baňky přiloženy (mechanický účinek). Baňkování ovlivňuje vnitřní orgány (reflexní účinek) a napomáhá odstraňovat toxické látky z těla ven (detoxikační účinek).
Pro koho je vhodné baňkování?
Pro ty, kteří trpí bolestmi hlavy, migrénou, bolestí zad, bolestivou menstruací, ledvinovými obtížemi, tenisovým loktem, bolestí kolenního kloubu, celulitidou, rýmou, astmatem, zánětem průdušek, revmatickými obtížemi, chronickou zácpou atd.
Pro koho není vhodné baňkování?
Baňkování není vhodné pro osoby trpící celkovou infekcí, horečkou, celkovým tělesným vyčerpáním, popáleninami, trombózami, křečovými žilami, gangrénami, otevřenými ranami nebo hnisavou infekcí. Baňkování není vhodné pro ženy v období těhotenství a v období menstruace.
